V poslední době se objevují úvahy, které tvrdí, že se ekonomický model země vyčerpal.
Údajně současný stav, který je typický hlavně výrazným nárůstem mezd, znamená pro domácí ekonomiku, dlouhodobě postavenou na levné pracovní síle a stimulaci exportního zaměření oslabením měny, problémy, jež se musí nutně projevit i na kvalitě fungování země.
Do jisté míry jsou tyto úvahy relevantní a mohou ohrozit část výroby v ČR. Pokud se ale podíváme na vývoj v delší době, nemohlo ČR potkat nic lepšího, než právě přehřátí ekonomiky. Nedostatek pracovní síly, který zde nebyl řadu let, vede firmy nejen ke zvyšování mezd svým zaměstnancům, ale hlavně k inovacím, zvyšujícím produktivitu jejich práce. Pokud firma řeší problém, že nemá jak zvýšit svou produktivitu, není příliš žádoucí, aby držela málo placenou pracovní sílu, neboť ta jednoznačně chybí ve firmách, které mají vyšší přidanou hodnotu a budou moci udržet zisky, navzdory růstu cen vstupů.
Výhodou je, že se celý tento proces navíc odehrává na pozadí končící konjunktury, a tedy bez potřeby státních prostředků, které stát, vzhledem k bilanci rozpočtu, stejně nemá. Vláda tak na toto posilování ekonomické efektivity země nemusí vydat žádné dodatečné prostředky, jež by se stejně projevily hlavně růstem státního dluhu a diskutabilní alokací. Trhy a firmy samy nejlépe vědí, kam zainvestovat, aby se jim investice vyplatila a mohly tak dále vydělávat.
Pokud chceme hovořit o tom, že se ČR má stát ekonomikou vysoké přidané hodnoty, musíme naopak vítat současný nápor na růst mezd a přehřátí ekonomiky, neboť vytvoří tlak na podnikatelský sektor, aby zvyšoval svou produktivitu a investoval do rozvoje. Čím později pak přijde korekce, tím déle bude na firmy v ČR působit tento tlak, jakému se nevyrovná žádná investiční pobídka, poskytnutá EU nebo státem.
Stejně tak je to velká příležitost pro kraje, které zatím mají méně investic. Tam, kde je vyšší nezaměstnanost a jsou nižší mzdy, může být pro investory zajímavější investovat.