Už 7. listopadu nás čeká další zasedání bankovní rady ČNB a vypadá to, že centrální banka může způsobit na trhu malé zemětřesení.
Na posledním zasedání totiž došlo ke zvláštní situaci, kdy hned dva členové bankovní rady hlasovali, navzdory fázi ekonomického cyklu a výhledu okolních ekonomik, pro zvýšení sazeb. To je na trhu poměrně neobvyklá situace a její důsledky jsou vidět dosud. Investoři totiž pochopili toto hlasování jako ujištění, že ke snížení sazeb se momentálně ČNB nechystá a po tom, co začalo být v podstatě jasné, že FED bude muset sáhnout po třetí v řadě ke snížení sazeb, přesunuli část peněz do ČR a do koruny. Důsledkem bylo posílení koruny až na hladinu 25,50.
Trhy totiž pro své investice hledají co nejvyšší výnos při přijatelném riziku a koruna je v pozici, kdy stále ještě stabilní ekonomika a vysoké sazby (o jejichž snížení se vůbec nehovoří) tento výnos mohou poskytnout. Trhy jsou do té míry přitahovány vysokým výnosem, že jsou ochotné ignorovat data, přicházející z domácí i německé ekonomiky a korunu dále nakupovat.
Celý tento konstrukt ale může být v ohrožení už na zasedání 7. 11. 2019. Jeden z jestřábů, Marek Mora, se nechal slyšet, že přestože očekává debatu na téma zvýšení sazeb, podle jeho názoru důvody ke zvýšení sazeb pominuly a on už pro jejich růst hlasovat spíše nehodlá. Ze dvou jestřábů tak v bankovní radě zůstal už jen jeden, a to Vojtěch Benda. Ten ale s médii na toto téma nehovořil, jeho názor tak neznáme.
Důvodem ke hlasování o zvyšování sazeb je hlavně fakt, že ho doporučuje model centrální banky. Ten vyhodnocuje současné ekonomické podmínky jako vhodné pro hike, ale realita je tomuto vzdálená a hlasování by tak mělo být spíše formalitou. Hlavním argumentem proti hiku je situace v domácí i německé ekonomice, která má daleko do optima, německý automotive je v poslední době pod masivním tlakem poklesu výroby aut. Domácí ekonomika také začíná chladnout a problémy kolem BREXITu, který byl také jedním z argumentů, jsou také spíše odloženy, než vyřešeny.
Zvýšení sazeb by navíc znamenalo velké problémy pro nezajištěné exportéry. Velmi pravděpodobně by vyvolalo posílení koruny pod 25,50 a dále by tlačilo na zisky domácích firem, které pomalu přestávají růst.
Podle mého názoru se o hiku může hlasovat, ale naděje na jeho odhlasování je spíše nízká. Bankovní rada bude navíc v pozici, kdy zvýšení sazeb doručila koruna, pomocí svého posílení – posílení koruny k euru o 25 haléřů je ekvivalentní zvýšení sazeb o 25 bodů. I jestřábi, zastávající názor, že sazby je třeba zvýšit, budou moci být fakticky spokojeni.
Pro korunu ale toto představuje určité riziko. Pokud bankovní rada sazby nezvedne, počítejme s tím, že část trhu se může rozhodnout, že se jí nechce čekat na další hike a může se rozhodnout zavřít pozice a korunu tím oslabit. Zároveň, pokud by pro zvýšení hlasoval nakonec jen jeden nebo žádný člen bankovní rady, je to holubičí signál, že podpora pro případné zvýšení klesá a že ze současných sazeb vede už jen jediná cesta – dolů.
Tento názor by mohla v průběhu týdne, v němž bude ČNB zasedat, podpořit i data, zejména z domácího průmyslu.
Koruna tak může být po zasedání pod tlakem, a ten může začít růst ještě před zasedáním. Pokud totiž koruna nebude mít důvod k posilování pod hladinu 25,50 v podobě sázek na další hiky, není důvod ji držet ke krátkodobé spekulaci a krátkodobě bychom mohli vidět její oslabení, kvůli zavření spekulantských pozic. Dlouhodobější oslabení by bylo na místě očekávat v případě, že by ČNB vyslala holubičí signál v podobě zmínky o možnosti poklesu sazeb. Pak bychom se v krátké době mohli dočkat i testu 26,00.