Staré civilizace po sobě zanechaly překvapivě mnoho stop, které však mnohdy neumíme správně interpretovat. Jednou z takových hádanek je i Sardinie, středomořský ostrov patřící Itálii. Je plná záhad a překvapení, téměř na každém kroku k nám z hlubin minulosti promlouvají němí svědci, jejichž poselství nerozumíme.
Nejzřetelnější a nejčastěji viditelné jsou tzv. nuragy, světově ojedinělý systém kamenných věží, vyvolávající mezi vědci i laiky řadu dohadů a sporů.
Co to vlastně jsou nuragy? Jak již bylo řečeno, jde v podstatě o starověké kamenné věže. Hlavně v centrální části ostrova spatříte tolik nuragů, kolik je libo. Vždyť se jich do dneška v různém stavu dochovalo přes osm tisíc, přičemž původní počet si nikdo netroufá přesně určit. Odhaduje se, že jich mohlo být více než 30 tisíc. K čemu někdo potřeboval tolik kamenných věží?
Nuragy stojí osamoceně i ve skupinách, nebo obklopeny dalšími kamennými stavbami, ne vždy ze stejného období. Jsou různě veliké i tvarované, zhruba však mají podobu komolého kužele. Průzkumy ukazují, že bývají zpravidla zhotoveny z tmavého čediče nebo trachytu. Tvar kamenů je někdy nepravidelný, jindy jde víceméně o kvádry. Jednotlivé kameny se směrem k vrcholu nuragu zmenšují. Velikost nuragů je různá, některé však dosahují výšky přes 20 metrů.
Umění starověkých stavitelů
A co uvnitř? Po vstupu úzkým klenutým vchodem se před zvědavým návštěvníkem většinou objeví točité kamenné schodiště, vedoucí nahoru podél vnitřní strany obvodové zdi. Spojuje často i několik pater a nezřídka ústí na vrcholovou plošinku, odkud bývá dobrý výhled po okolí, ale třeba také na oblohu. Uvnitř stavby můžete objevit různé komory a menší prostory. Nuragy jsou zbudovány bez použití malty či jiného spojovacího materiálu, přesto dokládají um svých stavitelů, neboť stojí i po mnoha tisících let. Vědci se neshodnou ani na tom, jakým způsobem jsou vlastně postaveny.
A jaké je tedy jejich stáří? To není úplně jisté. Nejstarší prozkoumané nuragy bývají datovány kolem roku 3500 př.n.l., má se však za to, že většina je mladších a pochází z doby bronzové, konkrétněji z let 1800 až 1200 př.n.l. Skutečností nicméně zůstává, že pouze zlomek dochovaných nuragů byl podrobně zkoumán. V budoucnu se proto ještě můžeme dočkat mnohých překvapení... Mimochodem, myslíte, že dnešní „moderní“ stavby vydrží stát stejně dlouho?
Proč?
Ještě větší záhadou je však účel staveb. K čemu to všechno bylo dobré? Snad mělo jít o propracovaný obranný systém, možná to jsou budovy obytného či náboženského charakteru, místa magických rituálů, stavby zprostředkující styk s neznámými silami naší planety nebo vesmíru, či nějaká kombinace zmíněného, a nebo něco úplně jiného. Ve skutečnosti téměř nic nevíme. Všechny teorie mají totiž slabiny a nedají se aplikovat obecně. Tak například, některé nuragy stojí na strategických místech a snadno si lze představit, že sloužily k obraně. Avšak jiné jsou z tohoto hlediska umístěny zcela nevhodně, ke všemu archeologové u nuragů nenacházejí žádné zbraně.
Co tedy přimělo obyvatele ostrova, kteří jistě měli dost jiných každodenních starostí s obživou apod., vztyčovat tyto kamenné věže, jejichž výstavba nepochybně stála mnoho úsilí a energie?
Kdo?
Kdo nuragy vybudoval? Ani to nevíme jistě. Dnes jméno stavitelů a jejich staveb splynulo – budovatelé bývají označování jako Nuragové. Ve starých egyptských záznamech se objevují zmínky o tzv. lidech moře, ohrožujících Egypt za vlády Ramesse III. (pravděpodobně 1183 – 1151 př.n.l.) a zobrazovaných po boku Filištínských. Do této skupiny patří také lidé zvaní Šardana (Shardana), což jsou dle některých hypotéz právě obyvatelé Sardinie, Nuragové. Tito tajuplní „lidé moře“ bývají zpodobňováni s meči, štíty a ve složité zbroji. Ve své době platili za obávané válečníky, kteří mimo jiné dostali na kolena a zničili mocnou říši Chetitů.
Ale odkud přišli? Možná ze západního Středomoří či z Palestiny, avšak tyto teorie nejsou potvrzeny archeologickými nálezy. Podle jiných vědců pocházejí původní obyvatelé Sardinie z Anatolie, z východního Středomoří nebo z černé Afriky, jejíž minulost v tomto období (s výjimkou Egypta) téměř neznáme. A konečně jiní badatelé tvrdí, že Sardinie je zbytkem potopené Atlantidy, a že tudíž její obyvatelé povstali odtamtud. Zastánci ospravedlňují svá tvrzení tím, že Héraklovy sloupy nebyly ve skutečnosti v Gibraltarském průlivu, nýbrž v Sicilském kanálu. V této souvislosti se dokonce spekuluje o tom, že bývalí obyvatelé Atlantidy, přeživší na jejím zbytku Sardinii, později založili etruskou civilizaci.
Ať už je to jakkoliv, jisté je jen jedno – otazníky přetrvávají. Ačkoliv kamenné věže kruhového půdorysu lze najít i na jiných místech naší planety, sardinské nuragy jsou v mnoha ohledech, především svým množstvím a uspořádáním, světově unikátní.
Nuragy, které by neměly uniknout vaší pozornosti
Vzhledem o obrovskému množství a rozmanitosti nuragů není možné je nějak konkrétně popsat, jmenujme si proto alespoň pár nejdůležitějších struktur tohoto typu.
- Pravděpodobně nejznámější nuragy se nacházejí v rozlehlém komplexu Su Nuraxi di Barumini (v současnosti pod ochranou UNESCO), kde jich najdeme pohromadě velké množství. Toto úžasné místo vypadá jako vesnice z vědeckofantastického filmu. Zdejší nuragy bývají někdy označovány jako nejstarší na Sardinii, avšak vzhledem k nejasnostem v datování a nedostatečnému výzkumu to není jisté. Rozhodně však patří k největším.
- Proslulý je rovněž nuragů Santu Antine v tzv. Údolí nuragů nedaleko města Torralba, zvláštní labyrintem úzkých chodbiček.
- Fascinující jsou zbytky velkého nuragu Losa a přilehlého komplexu staveb jižně od vesnice Abbasanta. Ačkoliv se tento nurag nedochoval celý, i tak budí respekt a jde vidět, že muselo jít o mohutnou stavbu.
- Nedaleko nuragu Santa Sabina stojí byzantský kostelík z 11. století, jehož stavitelé si z konstrukce a tvaru nuragů vzali inspiraci.
- Kromě známých nuragů se ke zkoumání nabízí velké množství menších, často prakticky neoznačených a málo známých, takže je objevíte jen náhodou. Mnohé jsou pobořeny nebo téměř rozebrány, z některých zbyla jen hromada kamenů, kterou pomalu zakrývá vegetace.
Další tajemství Sardinie
Nuragy nejsou jedinými starobylými stavbami na Sardinii. Tento ostrov je, obdobně jako nedaleká Korsika, doslova poset památkami na zaniklé civilizace.
- Jsou zde k vidění například tzv. „hrobky obrů“ (Tomba del Gianti), megalitické stavby z doby bronzové – tedy ze stejného období jako nuragy – kterých se do dnešních dob dochovalo přes 320.
- Jinými typy hrobek jsou „domy duchů“ (Domus de Janas), vyhloubené ve skalách. V některých z nich jsou údajně soustředěny magické síly.
- Pozoruhodné jsou tzv. „posvátné studny“ a přilehlé chrámy, např. v Santa Cristina, ve výčtu megalitických památek nechybí ani menhiry a dolmeny (např. Pranu Muttedu).
- Na severozápadě ostrova najdete zvláštní monument Monte d´Accoddi, nápadně připomínající jihoamerické stupňovité pyramidy či babylónské zikkuraty. Je, pravda, o dost menší, ale zato dle oficiálního datování pochází už z roku přibližně 2700 př.n.l., přičemž ještě předtím – od 5. tisíciletí př.n.l. – na jeho místě stávala předchozí starší stavba, rovněž ve tvaru pyramidy.
- A aby toho nebylo málo, na ostrově se dále nachází několik dochovaných neolitických vesnic. Jedna z nich má název Tiscali a právě od ní je odvozeno jméno známé telekomunikační a internetové firmy. Vybudovali ji (tedy, tu vesnici...) pravděpodobně stejní lidé, kteří stavěli také nuragy.
Takže až sem pjedete na dovolenou, pamatujte, že Sardinie nejsou jen pláže a letoviska.