Jestliže budete mít cestu na Balkán, máme pro vás malý tip. Kruševo je nevelké městečko, ležící ve stejnojmenném pohoří v dnešní Makedonii. Jeho poloha v nadmořské výšce 1250 m n.m. jej mimochodem činí nejvýše položenou obcí na Balkáně. A právě tady došlo k události dnes už takřka zapomenuté a zdánlivě nevýznamné, jež ovšem jako pověstný malý kamínek přispěla k lavině bortící impéria a měnící hranice států.
Revoluční roky
Na sklonku 19. a počátku 20. století zažívala Evropa převratný vývoj. Rok 1848 několika revolucemi odstartoval vlnu událostí, které měly ovlivnit budoucnost a politické uspořádání celého světa. Ani Balkán nezůstal stranou, a tak 2.srpna 1903 propuklo na území dnešní Makedonie tzv. Ilindenské povstání (název je odvozen ode den počátku - Ilinden – Den Svatého Ilji). Tento stát tehdy spadal pod nadvládu Osmanské říše, mocné a zdánlivě neotřesitelné. Povstání se brzy rozhořelo po celé zemi, avšak nejtěžší boje probíhaly v oblastech okolo měst Bitola, Ohrid, Kičevo, Lerin a Prilep. Podíleli se na něm nejen Makedonci, ale i příslušníci dalších národností žijících v oblasti. Rebelové obsadili města Nevska a Klisura, a 3.srpna rovněž Kruševo.
Kruševská republika
Zde povstalci sestavili revoluční vládu a vyhlásili tzv. Kruševskou republiku, jež byla první republikou na Balkáně a jednou z prvních v Evropě vůbec. Jejím prezidentem se stal revolucionář a socialista Nikola Karev. Rovněž došlo k vytvoření Republikánské rady, jakéhosi parlamentu, do něhož bylo zvoleno 60 zástupců třech národností - Makedonci, Vlachové (obyvatelé románského původu) a Albánci. Prezident poté vydal Manifest, jenž shrnoval hlavní cíle povstání. Mezi nimi vyzval obyvatelstvo, aby se přidalo k revolucionářům, bojovalo proti tyranii a útlaku a pomohlo zajistit svobodu a nezávislost.
Rychlý konec
Celá akce byla velmi překvapivá a turecká vláda zůstala zprvu poněkud zaskočena. Avšak ne na dlouho - rychle zorganizovala rozsáhlou vojenskou akci, při níž bylo do Makedonie vysláno 176000 vojáků, 3700 jezdců a 444 děl. Proti takové armádě samozřejmě neměly skromné povstalecké síly šanci, a tak po intenzivních, avšak krátkých bojích bylo povstání utopeno v krvi. Následky byly kruté – 201 obcí bylo vymazáno z mapy, 12400 domů vypáleno, 70000 lidí zůstalo bez domova, 30000 jich před represáliemi uprchlo a 8816 bylo zabito.
Ohlasy a následky
Kruševská republika tak existovala pouze 10 dní, do 13. srpna 1903. Povstání však vyvolalo v Evropě velký zájem. Podrobně a s velkými sympatiemi o něm psaly noviny mnoha zemí a po jeho potlačení se zvedla vlna protestů. V Británii, Francii, Itálii, Rusku, Rumunsku, USA a dalších státech vznikly tzv. Makedonské výbory, které organizovaly masová shromáždění na podporu rebelů.
A tak i když povstání bylo neúspěšné, stalo se jedním z motorů změn a procesů, jež vyústily až v 1. světovou válku a zcela změnily rozložení sil v Evropě i ve Světě. Zda k lepšímu či horšímu, to už je na posouzení každého čtenáře.
Dnes můžete při cestě do Makedonie navštívit městečko Kruševo, jehož ospalé ulice divokou minulost příliš nepřipomínají.