Nedávno zveřejněné zátěžové testy se pokusily uklidnit množící se obavy z kondice evropského bankovního sektoru. ECB provedla stress testy a v podstatě jedinou bankou, která jimi neprošla, byla italská Monte dei Paschi di Sienna. O jejích hlubokých problémech se ale vědělo a přiznání, že banka je ve stavu, který jí znemožní přežít i poměrně malý otřes na trhu, bylo nevyhnutelné.
Banka na přiznání navíc byla připravena a hned v den zveřejnění výsledků testů ohlásila, že má plán na snížení nákladů a na úpis nových akcií v objemu 5 mld. EUR, jimiž by měla doplnit kapitál. Kdo tyto akcie koupí, už banka nezmínila a není úplně jisté, že se povede upsat celou emisi.
Kromě italských bank ale trhu neudělaly radost ani další banky, mezi nimi zejména německá Deutsche bank. Ta sice testem prošla (i když těsně), ale ani reportovaný zisk, namísto očekávané ztráty, nebyl pro akcie banky důvodem k výraznějšímu obratu a ty zůstávaly pod prodejním tlakem. Trhy DB zkrátka příliš nevěří.
Deutsche bank pak v nepříjemných zprávách na trhu figurovala i nadále. Kvůli masivnímu poklesu cen akcií byla DB vyškrtnuta z burzovního indexu STOXX Europe 50. Těžko se divit. Jen od začátku letošního roku klesly ceny akcií banky z 21,765 EUR/share na současných 12,76 EUR/share, banka tak ztratila více než 1/3 své hodnoty za 8 měsíců.
Problémy DB dělá hned několik faktorů. Tím prvním je, že banka ztrácí svůj tržní podíl a silně na ni tlačí konkurence, zejména americká Citi. Druhým faktorem jsou záporné sazby, za jejichž udržování DB ostře kritizuje ECB a které bance berou možnost roztáhnout rozdíl mezi úročením vkladů a úvěrů a tím navýšit svoje zisky. Posledním, ale ne zanedbatelným faktorem jsou pak náklady na soudy, kterými je Deutsche bank zavalena a masivně jí zvyšují výdaje.
ECB má však, kromě záporných sazeb, ještě jeden problém, a tím je metodika zátěžových testů. Ta je bankám známa a jsou na ně velmi dobře připraveny. Německý ZEW institut proto zkusil udělat test pomocí zátěžových testů, jež na testování používá americký FED. Jeho výsledek byl překvapivý a pro mnohé banky nepříjemný. Ukázalo se totiž, že evropským bankám, podle amerických požadavků, chybí přes 120 mld. EUR, aby ustály problémy, na které testuje „své“ banky americká centrální banka.
Největším rizikem se, ne zrovna překvapivě, ukázala být právě výše zmíněná Deutsche bank, jež by potřebovala dodatečný kapitál v objemu 19 mld. EUR, následovaná Societe Generale (13 mld. EUR) a BNP Paribas (10 mld. EUR). Situace DB je o to nepříjemnější, že tržní kapitalizace banky (zjednodušeně řečeno počet akcií, vynásobený jejich aktuální tržní cenou) je cca 17 mld. EUR a je tedy pod úrovní potřebného kapitálu.
Vývoj DB je proto naprosto zásadní pro vývoj celého evropského, ale i globálního finančního systému a její obtíže by nutně postihly celý svět. Jen její expozice vůči derivátům je cca patnáctinásobná oproti německému HDP. DB si tak možná vytvořila novou kategorii, mimo dosavadní Too big to fail bude mít Too big to save.