Již brzy, přesněji 1. března 2017, bude spuštěna druhá vlna elektronické evidence tržeb, která se týká maloobchodu a velkoobchodu, konkrétně činností uvedených v Klasifikaci ekonomických činností (NACE) pod kódem 45.1, 45.3, 45.4, 46 a 47. Jak se EET dotkne vašeho podnikání?
Jednoduše řečeno, každá platba v hotovosti nebo kartou bude muset být evidována systémem EET. Podnikatel je povinen vydat účtenku (zákazník ji naštěstí není povinen odebrat, takže za neodebrání postihy nehrozí), ovšem pokud s tím zákazník souhlasí, není nutné účtenku tisknout. Stačí mu předat její kód a zákazník si účtenku vyzvedne v elektronické formě na webu www.uctenka.xyz. Účtenku je možné zaslat i mailem apod. Pokud zákazník na vydání papírové účtenky trvá a podnikatel nemá možnost ji vytisknout (třeba na tržišti apod.), musí ji vypsat ručně se všemi náležitostmi.
Celkem druhá fáze EET ovlivní podnikání až 250 tisíc subjektů, tedy mnohem více, než bylo v první vlně (cca 40 tisíc). Teprve teď tedy přijde větší zátěžová zkouška pro celý systém. Jak to dopadne a zda nedojde k výpadkům či dalším problémům, to je zatím ve hvězdách, stejně jako reálný dopad.
Ten ostatně neznáme ještě ani u první vlny – ačkoliv se Ministerstvo financí chlubilo, že za prosinec tržby v pohostinství stouply o 100%, ve skutečnosti k tomuto číslu dospělo na základě průzkumu u pouhých 4% dotčených subjektů, nepochybně vhodně vybraných. Reálně není možné ještě něco takového tvrdit, daňová přiznání dosud nejsou podána a navíc se vynořilo mnoho otázek a pochyb.
Kromě byrokratických komplikací (nutnost zažádat o autentizační údaje, přihlašování na Daňový portál, generování certifikátů atd.) zabere implementace podnikatelům dost času a nemálo peněz. Ačkoliv dle ministra financí lze EET pokladnu pořídit za 5000 Kč, které si živnostník odečte z daní, pro větší firmy jsou skutečné náklady mnohem vyšší a dosahují desítek až stovek tisíc korun. Zcela nesmyslně se EET navíc týká i eshopů, které umožňují platby kartami.
Zkrátka, o nějakém zjednodušení podnikání se vůbec nedá mluvit, na případný dopad na výběr daní si ještě musíme počkat. Zkušenosti z Chorvatska či Slovinska nicméně ukazují, že v zemi nejen že nedošlo ke zvýšení výběru daně, ale navíc se zvýšila nezaměstnanost.