Donald Trump se rozhodl v noci na pátek podepsat uvalení cel na dovoz hliníku a oceli do USA. Mnoho lidí hovoří o velkém nebezpečí obchodní války, která by mohla být rozpoutána mezi USA a zbytkem světa.
O tom, že si nenechají tento krok líbit, už mluví hlavně Čína a Evropa, které byly cly zasaženy nejvíce.
Rozhodnutí Donalda Trumpa nevstoupí v platnost okamžitě. Jeho fungování začne za 15 dní od schválení a cla ve výši 25 % na ocel a 10 % na hliník se vyhnou dovozům z Kanady a Mexika (zde je velký prostor pro reexporty a Kanada i Mexiko na tom pěkně vydělají).
I Trumpa jeho krok už něco stál. Po tom, co oznámil, že z tohoto svého kroku nesleví, odešel z týmu jeho poradců veterán z Goldman Sachs, Gary Cohn. Oficiálně to není nikde potvrzeno, ale je téměř jisté, že Cohn odchází právě kvůli nesouhlasu se zavedením cel.
Pro americkou ekonomiku je totiž jejich zavedení dvousečnou zbraní. Na jedné straně je vstřícným krokem směrem k voličům v tzv. rezavém pásu (Rusty belt), kde mnoho lidí, pracujících v ocelárnách, válcovnách a železárnách přišlo o práci kvůli dovozům levnější oceli z Evropy a Asie. Tito lidé Donalda Trumpa zvolili prezidentem právě proto, aby jim pomohl, a tedy aby opět umožnil vznik nových pracovních míst. Trump tak plní své slovo, které dal už dávno.
Nepříjemné ale je, že v USA zmizí levnější ocel, a tedy zdraží všechny výrobky na ni navázané. To je problém v okamžiku, kdy se chystají masivní investice do infrastruktury, která spolyká velké množství oceli a železa, a tak prodraží tyto projekty, na něž se budou muset v už tak napnutém rozpočtu muset najít peníze.
Posledním a také velkým strašákem je pak odpověď Evropy a Číny. Evropa už naznačila, že pokud budou cla zavedena, může Evropa jako protiopatření zavést cla na americké ocelářské výrobky, zemědělské produkty, arašídové máslo nebo pomerančový džus. Jako další varianta je clo, uvalené na džíny či americké motorky. Čína se zatím neozvala a zřejmě bude sledovat další vývoj. Američané totiž přišli s tím, že cla nevnímají úplně rigidně a že pokud by se povedlo dojednat se zeměmi, které budou cly zasaženy jiné dohody, mohou být, podobně jako Mexiko nebo Kanada, z cel vyjmuty.
Situace nebude tak horká, jak se snaží tvrdit někteří komentátoři. Evropa i Čína budou velmi opatrné v tom, jak budou přistupovat k americkým krokům, neboť Spojené státy vyvážejí do Evropy mnoho produktů, o které nebudou chtít ani Evropa, ani Asie přijít. Pokud zůstane jen u cel na ocel a hliník, světová ekonomika pozná, že k něčemu došlo, ale na její růst to nebude mít zásadní dopad. Ten bude hmatatelný na růstu nákladů na stavbu infrastruktury, jež je také jedním z významných bodů Trumpovy administrativy.