V pátek oznámený útok na řadu vysokých činitelů šíitského islámu naznačil, že USA chtějí zpomalit nástup šíitů ve světě.
Írán, podle názoru Donalda Trumpa, přecenil své síly a bylo třeba zpomalit jeho postup a získávání na síle. Co bylo primárním cílem je momentálně nejasné a zabití Kásima Sulejmáního (provedené letectem raketou vystřelenou z dronu MQ-9 Reaper) žádné zásadní problémy USA nevyřešilo. Zdá se, že se buď jedná o širší kampaň, nebo o izolovanou odvetu za útoky na americké a saúdské cíle.
Výhled dalšího vývoje je zatím poněkud nejasný. První reakce na útok, v podobě střelby na americké cíle na Blízkém východě, osobně vnímám spíše jako snahu vylít si zlost co nejrychleji, než promyšlený akt odplaty – na tu bude třeba se připravit důkladněji, a to zabere čas, nota bene v okamžiku, kdy je hlava všech podobných operací Íránu po smrti.
Možnosti Íránu i USA nejsou malé, ale ani nejsou neomezené. Riziko třetí světové války snad zatím není velké, i když vzrostlo. Donald Trump není v pozici, kdy by si mohl dovolit nějak výrazněji válčit, ať už kvůli penězům, nebo kvůli riziku, že by mu válka s Íránem uškodila ve volbách. Obojí je teď pro něj složité – už tak se dostává pod palbu kritiky, že s Kongresem zabití řady představitelů nekonzultoval a nenechal si ho od nich schválit, zároveň by těžko hledal v demokraty ovládané dolní komoře Kongresu podporu pro nějakou větší vojenskou akci.
Válka s Íránem by navíc byla drahá a Trump ve své kampani sliboval, že přestane válčit v zahraničí a bude se soustředit na domácí otázky, a i peníze budou použity na domácí potřeby – s tím by drahá a těžká konfrontace se vzdáleným Íránem byla těžko v souladu.
USA tak budou, velmi pravděpodobně, doufat, že se Íránci spokojí s odplatou na Středním východě, že Izrael a Saúdská Arábie (jako hlavní američtí spojenci v regionu) nebudou zasaženi nějak zásadně a že zabití hlavního mozku íránské vojenské mašinérie bude dostatečným poškozením pro jeho aktivity, aby se konflikt dále neeskaloval.
Írán má, jak jsem napsal výše, problém v tom, že významný činitel byl zabit. Zničená továrna nebo rozstřílená základna jde snadno znovu postavit a bude modernější, než byla ta původní. Zabití člověka je ale vždy problém, protože lidé jsou unikátní nejen ve svých znalostech, ale také ve svém temperamentu a kontaktech. Obojí bude Írán těžko nahrazovat a nikdo nebude stejný, jako zabitý Sulejmání. Jeho náhrada bude trvat a je možné, že se efektivita nevrátí tam, kde byla. V tomto ohledu bylo zničení saúdské rafinerie (které bylo íráncům připisováno) menší škodou.
Íránci by, kromě útoků na Saúdy, Izraelce a Američany v regionu, mohli hrát s ještě jednou kartou, a tou je Hormuzský průliv. O něm se hovoří v podstatě vždy, když roste napětí v regionu. Je dobré si o něm připomenout některá fakta – Strait of Hormuz je průliv, který odděluje Írán od Spojených arabských emirátů a proudí přes něj cca 20 % světové produkce ropy a 35 % ropy, která je přepravována po vodě (chcete-li tankerem vyvézt ropu z Perského zálivu, musíte tudy). Pokud by Írán chtěl světu ukázat, že je připraven se bránit hodně tvrdě, vyšle do průlivu své lodě a zaminuje ho, nebo bude střílet po každé lodi, která by se pokusila průlivem proplout. Ropa by se v takovém případě stala velmi nedostatkovým zbožím, a i když by mezinárodní společenství muselo zasáhnout hodně rychle a důrazně a průliv zprůchodnit, je jasné, že ropu by, alespoň na krátkou dobu, čekalo masivní zdražení, klidně i na dvoj či trojnásobek její současné hodnoty.
Výhled pro trhy je tak dán hlavně tím, jak se bude situace dále vyvíjet – je jasné, že z útoku bude těžit hlavně zlato a s ním i stříbro, zdražovat může i ropa. U měn je výhled závislý silně na tom, jak budou reagovat jednotlivé země a jak budou vypadat vzájemné odplaty.
U USD očekávám posílení, neboť USA na případný nedostatek ropy doplatí ve srovnání s eurem méně – evropské státy loni přestaly dovážet íránskou ropu, ale je možné, že ta proudí do Evropy stále, jen pod jinou vlajkou. Írán přestal reportovat objemy vývozu v reakci na sankce, uvalené kvůli jadernému programu. Zároveň nejsou USA ohroženy exodem migrantů v případě dalšího konfliktu na Blízkém východě.
Pro dolar by nastaly problémy v případě, že by hrozila tvrdší konfrontace USA a Íránu a USA by musely jít do nákladné války – pak by se trhy musely zamyslet, jestli nepovede situace k politické krizi, neboť Donald Trump tvrdě narazí v demokraty ovládané Sněmovně reprezentantů.
Americké akcie lehce vyprodaly, ale pokud bychom se měli dočkat dalších ozbrojených akcí, počítejme s posílením zbrojařského sektoru.
Koruny by se situace zatím příliš týkat neměla, problém by pro ni mohl přijít v případě eskalace konfliktu a přesunu trhu k risk-off obchodování. Druhou možností, jak by se situace koruny mohla dotknout, by byla eskalace napětí a z něj plynoucí obavy z poškození globálního růstu, a tedy očekávání recese v EU. Pak by před korunou byly větší obtíže.