Lidé vyvinuli za svou historii obrovské množství různých technologií výroby. Není tedy divu, že pro spojování všemožných součástí se používá i mnoho druhů spojovacích technik.
Záleží na tom jaké materiály se spojují a k jakému účelu, podle toho se dá použít lepení, svařování, či nějaký spojovací materiál, jako jsou nýty, šrouby apod.
Jednou z nejstarších technologií, zejména pro spojování kovů, je nýtování. Je známo už od doby bronzové, ačkoliv masového rozmachu se dočkalo především s příchodem průmyslové revoluce. I když v současnosti už v mnoha oblastech ustoupilo jiným metodám spojování, stále má v průmyslu a výrobě své důležité místo. Ale i v domácích podmínkách se dá nýtování poměrně snadno použít.
Asi nejjednodušší je nýtování pomocí nýtovacích kleští a trhacích nýtů. Velkou výhodou této metody je, že stačí, aby byly spojované prvky přístupné jen z jedné strany – na rozdíl od klasického nýtování, nebo sešroubování, kdy je nutno z jedné strany držet matici a z druhé šroub.
Trhací nýty se skládají z dutého nýtu a nýtovacího trnu. Při nýtování se trhací nýt zachytí do nýtovacích kleští, prostrčí do otvoru a kleště se zmáčknou, čímž je nýtovací trn vtažen čelistmi kleští dovnitř a dutý nýt se tlakem „uzavře“. Nakonec dojde k přetržení trnu (v dané zeslabené části) a nýt je pevně na svém místě. Pro správný výsledek je nezbytné držet kleště kolmo k nýtovanému povrchu a aplikovat dostatečný tlak.
Užitečným spojovacím prvkem jsou i nýtovací matice. Slouží k vytvoření závitu do plechů nebo jiných materiálů, které jsou příliš tenké, případně z jiných důvodů nevhodné pro vyřezávání závitu. Nýtovací matice mohou být ploché (ty jsou nejčastější), nízké čili redukované, nebo zapuštěné (ty po aplikaci téměř nepřesahují povrch materiálu). Dále se liší tvarem hlavy – ta bývá kulatá nebo šestihranná.
Výhodou nýtovacích matic je jednoduchost, rychlost a široká škála použití.