V Německu začínají být čitelné první náznaky obav z BREXITu. V tomto týdnu byly zveřejněny první předstihové ukazatele v Německu, v nichž se už BREXIT mohl projevit.
Prvním a podstatně nepříjemnějším byl ZEW index. Ten je sestaven na základě dotazování ekonomů a analytiků bank a investičních společností. Trhy počítaly s jeho propadem z 19,2 bodu na 9,0 bodu, realita však byla podstatně horší a index padá do záporného pásma, na hodnotu -6,8 bodu. Hodnoty nad 0 znamenají, že převaha dotazovaných očekává v nejbližších 6 měsících zlepšení ekonomiky, hodnoty pod 0 ukazují na převahu pesimistů. Německo se tak z poměrně optimistické nálady dostalo do spíše pesimistického výhledu.
Určitou naději skýtá Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru, v Evropě známý pod zkratkou PMI. Ten se, na rozdíl od ZEW indexu, zaměřuje na náladu průmyslníků. Jejich nálada se zhoršila také, index klesl z 54,7 bodu na 53,7 bodu, zůstal ale pohodlně v optimistickém pásmu, neboť u PMI je předělem 50bodová hladina.
Zatím je ale brzy na hodnocení vlivu BREXITU na německou ekonomiku. Nejen Němci, ale ani ECB příliš neví, co mají čekat. Na svém čtvrtečním zasedání zvolila i ECB velmi opatrný tón a ujišťovala trhy, že je připravena zasáhnout, ale zatím neví jak a ani nemá moc proti čemu. Největší zprávou tak byla, zcela jednoznačně, prohlášení kolem evropských bank. Mario Draghi prohlásil, že by se měl urychleně začít řešit problém nesplácených úvěrů, jejichž podíl a objem, zejména v jihoevropských bankách, rychle roste a dosahuje vysokých hodnot a ohrožuje stabilitu tamních bank. Poněkud bizarně však vyzněla Draghiho slova o tom, že evropské banky mají problémy hlavně se zisky (které způsobila ECB zavedením záporných sazeb), ne se solventností.
Příští týden budou trhy soustředěny na zasedání americké centrální banky. FED bude opět rozhodovat o sazbách a trhy už příliš neočekávají, že by mohl sazby zvednout, navzdory stále platnému plánu na dvě zvýšení sazeb v letošním roce. Pro zvýšení sazeb jednoznačně hovoří posilující inflace v USA a velmi robustní trh práce, proti mluví hlavně nejistota, která na trhu leží kvůli BREXITu a také slabý výkon amerického průmyslu (a, samozřejmě, obavy, že růst sazeb srazí americké akcie z historických maxim do výrazné korekce).