1.10.2016: O potížích německé Deutsche bank jsme tady na webu už psali. Další rána, kterou Deutsche bank dostala, přišla trochu překvapivě od německé kancléřky Angely Merkelové.
Ta prohlásila, že Deutsche bank nemůže počítat se státní pomocí, alespoň ne do voleb, naplánovaných do příštího roku. Deutsche bank podle některých odhadů bude potřebovat dodatečný kapitál až 17 mld. EUR, její tržní kapitalizace momentálně dosahuje cca 12 mld. EUR, což je zoufale málo.
Připomeňme si, že DB je pod opravdu masivním tlakem. Soudí se hned kvůli několika kauzám po celém světě, zatím poslední ranou bylo prohlášení amerických úřadů, že budou požadovat po DB pokutu ve výši 14 mld. EUR kvůli prodeji nevýhodných hypoték. Zároveň má DB problém i s nízkými sazbami v EU, kvůli nimž v poměrně pravidelných intervalech útočí na ECB. Kvůli tomu už řadu let nevykazuje zisk a dělá všechno pro to, aby omezila svou derivátovou pozici a snížila náklady. To vše ale dále podporuje očekávání trhu na další pokles výnosů a tedy i části zisku.
V případě amerických hypoték se však zřejmě jedná i o politický boj, v němž je zčásti DB nevinně. Požadavek na 14 mld. EUR totiž přišel jen pár dní po tom, co Evropská komise vyměřila americké firmě Apple pokutu 13 mld. EUR za krácení daně. USA vědí, kam udeřit EU, aby to ucítila až v Německu.
Celý týden se nesl ve znamení spekulací, jestli takový tlak Deutsche bank ustojí, a ty vyústily až v páteční zprávy o tom, že část klientů Deutsche bank v obavách o své peníze snižuje kolaterál, složený u banky. Ta totiž funguje hlavně jako FX banka a její klienti ji používají hlavně pro směnu peněz a posílání peněz do zahraničí. Objem peněz, které banka takto klientovi smění nebo pošle, je pak dán právě kolaterálem. Pokud by takový proces trval delší dobu, vytvořil by další prostor k poklesu výnosů a zisků banky, neboť by její klienti dělali s DB menší objem obchodů.
Trhy ale zatím nemají až tak velký strach z banky, jako takové. Mnohem větší problém je fakt, že EU nemá fahrplan pro řešení takové krize. Záchrana DB, jejíž expozice k derivátům několikanásobně převyšuje HDP jak Německa, tak i celé EU, by byla zcela jednoznačně na ECB. Ta ale není k takovým krokům zařízena a navíc by záchrana velké německé banky vytvořila obrovský morální hazard, neboť by těžko mohli Němci chtít po ostatních zemích EU, aby si zachraňovali banky, kdyby jejich banku zachraňovala ECB. Trhy tak budou řešit hlavně to, kdo nakonec do banky nalije peníze.
Úvaha, že by DB padla, není momentálně na stole. Už sice není ani zdaleka největší FX bankou, dávno ji předstihla např. americká Citibank, ale dopad takového krachu na trhy by byl velký a zanechal by za sebou obrovskou spoušť.
Jako vhodné řešení se jeví prodej banky, který je opatrně skloňován. Hodně se v tomto ohledu skloňuje jméno Commerzbank. Ta je však v úsporném režimu a zřejmě by jí muselo být pomoženo (to však už pro velkou část trhu je únosný krok).