5.12.2016: Trhy v posledním týdnu zažívají velký posun na trhu s ropou. Po čtvrteční dohodě zemí sdružených do ropného kartelu OPEC se ceny ropy pohnuly výše.
Růst ale není nijak raketový a zřejmě ani nebude trvat nějak dlouho. Dohoda o snížení objemu těžené ropy je totiž v delším horizontu Pyrrhovým vítězstvím OPECu, který se pokusil srazit na kolena země mimo kartel a hlavně USA a jeho těžaře z nekonvenčních nalezišť. Do značné míry se mu to povedlo, ale jen krátkodobě. Na grafu níže můžeme vidět, že počet ropných věží v USA po pádu cen ropy začal klesat, ale jeho stavy jsou nyní stabilizovány a dále neklesají, spíše se opatrně obrací vzhůru.
Dohoda navíc neřeší mnoho pro trh jako takový. Jednání v Dauhá na začátku roku 2016 probíhalo za průměrné denní produkce kolem 32,5 mil. bbl za den, zatím poslední vídeňské proběhlo na úrovni 33,6 mil. bbl za den. OPEC tedy navyšoval těžbu, navzdory proklamacím, že je nutno těžbu omezit. Rétorikou, která ale slibovala, že se dohodnout chtějí, dosáhli zvýšení ceny z 30 na 45 –50 USD/bbl. To je velmi výhodné a dost možná to bude pro státy OPEC významnější, než celá dohoda. OPEC se totiž dohodl, že sníží těžbu ropy na hodnoty ze začátku letošního roku, tedy na 32,5 mil. bbl. De facto na úroveň, kde byly trhy přesvědčeny o přetrvávajícím přebytku ropy na trhu a téměř podléhaly beznaději.
Odstranění přebytku ropy na trhu tak zůstává v nedohlednu a OPEC má jeden zásadní problém. Podstatná část trhu obchoduje podle amerických zásob. Ty byly velmi dlouho ukazatelem poptávky USA po ropě a stav jejich zásob naznačoval, jestli budou Američané kupovat více, nebo méně. Podíváme-li se ale na další graf, zjistíme, že v USA se chystá na trhy velký objem ropy, která bude opět k mání. S každým dolarem, o nějž zdraží ropa, se vyplatí otevřít více vrtů z břidlic, které jen čekají na vhodnou cenu, aby mohly opět spustit těžbu. Velmi dobře to ilustruje graf počtu těžebních vrtů v USA, jen se na něj podíváme z delší perspektivy.
Nástup počtu nových vrtů nebyl ani zdaleka tak strmý, jako jejich pokles, ale během pár měsíců byl schopen vytvořit přebytek na trhu. Přebytek ropy na trhu máme i po omezení těžby, jen se po otevření dalších vrtů dočkáme jeho dalšího prohloubení. Navíc, tento přebytek bude velmi dobře patrný hlavně v jeho epicentru, v USA, které zásoby ropy reportují každý týden a tento ukazatel je velmi bedlivě sledovaný.
Dalším faktorem jsou země mimo OPEC. Významným momentem bylo připojení Ruska k dohodě, ale OPEC je velmi dobře známý tím, že dohody se dodržují, jen dokud je dodržují všichni, a to se stává jen zřídka. Další zásadní otázkou je postoj např. Libye, která potřebuje zoufale peníze na obnovu země, zmítané válkou a na boj proti radikálům utíkajících ze Sýrie a poslední, co by potřebovala, je omezení těžby.
Z dohody z Vídně benefitují hlavně velcí producenti. Saúdové, Spojené arabské emiráty, Iráčané a Íránci těží a budou těžit více, než na začátku roku a dohodou si pojistili, že jejich tržní podíl nebude (zatím) klesat. Prohrála naopak Venezuela, jejíž těžba bude snížena o děsivých 13 % (i když Venezuelané mají dost svých starostí).
Na dohodu silně tlačila hlavně Saúdská Arábie. Proč tomu tak bylo, je nasnadě. Saúdové, dokonale závislí na těžbě a vysokých cenách ropy, potřebovali zvýšit cenu v podstatě za každou cenu. Masivní schodky rozpočtu, zhoršení ratingu a také děsivé krvácení devizových rezerv byly pádnými argumenty pro dohodu za každou cenu, navíc když Saúdové byli schopni uhájit vyšší objemy těžby.
Z maxim kolem roku 2015 klesly devizové rezervy Saúdů téměř o 40 %, a to do nich nepočítáme masivní posílení dolaru, jaké jsme viděli v posledních měsících a jež pokles devizovych rezerv brzdilo. Saúdové navíc mají velké výdaje s vojenskými dobrodružstvími v Jemenu a je i téměř veřejným tajemstvím, že podporují islámské komunity po celém světě, hlavně přes dotace na stavby mešit, zejména těch wahábistických.
Další vývoj proto vypadá poměrně jasně. Trhy budou muset reagovat hlavně na změnu rétoriky OPECu. Ten chce stabilizovat (rozumějte zvýšit) ceny ropy, tento stav však nemusí trvat příliš dlouho. S návratem amerických břidlicových těžařů na trhy se přebytek ropy bude opět prohlubovat a dočkáme se tak růstu zásob v USA a z něj plynoucího poklesu cen ropy. Saúdové jsou totiž ochotní k lecčemu, ale určitě nebudou chtít omezovat svou těžbu tak, aby uprázdnili místo na trhu americkým těžařům, aby udrželi cenu na vyšších úrovních.