26.9.2017: V nedělních volbách zvítězila s pohodlným výsledkem CDU-CSU pod vedením Angely Merkelové. Její vítězství, přestože trhu ulehčilo v obavách, je však v mnoha ohledech vítězstvím Pyrrhovým a bude mít pro německou a evropskou politickou scénu zásadní dopady.
Rozložení sil po volbách
Vítězem se podle volební matematiky stala CDU-CSU pod vedením Angely Merkelové. Získala v celé zemi 32,9 % a pohodlné vítězství. Druhá SPD, pod vedením Martina Schulze, získala 20,5 %. Třetí v pořadí je velké překvapení i rozčarování německé poltické scény – AfD se ziskem 12,6 %. Čtvrtá skončila ekonomicky liberální FDP, za ní komunistická die Linke a poslední, se ziskem 8,9 %, vybojovali vstup do Bundestagu Zelení. Pro CDU-CSU se nejedná zrovna o slavný výsledek. Oproti posledním volbám ztratili 8,5 % hlasů, SPD ztratila 5,2 %. Naopak AfD získala 7,9 % navíc.
Realita dvou možných vlád
Z pohledu CDU-CSU je situace v podstatě dokonalá. Bez CDU-CSU nepůjde na přijatelné platformě pro mainstreamové strany postavit vláda a Merkelová se tak automaticky stává kancléřkou. Její kancléřství je však poznamenáno těžkou pozicí. Pro vládu bude totiž muset získat hlasy dvou dalších stran, jejichž programy jsou sice do jisté míry příbuzné s CDU-CSU, oba koaliční partneři jsou si ale velmi vzdálení.
Na jedné straně stojí FDP. Strana, která se po 4 letech mimo Bundestag vrací zpět do vrcholné politiky. FDP jsou zastánci volného trhu a maximální zdrženlivosti státu při zásazích do společnosti i do ekonomiky. S nimi pak do vlády mají jít Zelení, kteří jsou v Německu esencí snahy o řízení společnosti i státu, lační po dotacích a konání dobra za každou cenu. Mezi nimi chycená Merkelová, které je jasné, že páté volební období by bylo zásadním utrpením a tímto volebním období zřejmě skončí ve vrcholné politice.
Zelení i FDP navíc vědí moc dobře, že bez nich vláda není možná, své požadavky na vládní program tak mohou opravdu navýšit. Němce tak zcela evidentně čeká například další tlak na obnovitelné zdroje a dotace elektromobilů. Jak se ale k nim postaví FDP, kterou volili lidé nasycení CDU-CSU a SPD a jejich snahou o řízení ekonomiky, je zásadní otázkou.
Velká koalice nechtěná na všech frontách
Přirozenou volbou by pro Německo mohla být i velká koalice dvou nejsilnějších stran, CDU-CSU a SPD. Tu si ale nepřeje většina Němců a i Martin Schulz, šéf SPD, o vládě v tomto období zatím nechce ani slyšet a oznámil, že jeho SPD uznala porážku a odchází do opozice.
Těžké období pro německou politiku
Německá politika má před sebou náročné období. Politici AfD a die Linke postavili své volební kampaně na kritice současného směřování domácí politiky. Zejména AfD přinesla kritika Angely Merkelové a jejího postoje k migraci mnoho poltických bodů a stala se díky tomu plnohodnotnou politickou silou v Německu. Pro mainstreamové politiky je nejděsivější fakt, že byla schopná dokonce vyhrát v jedné spolkové zemi, i když v Sasku porazila CDU-CSU o jedinou desetinu procentního bodu. AfD je však stranou, jež německou politiku chce posunout úplně jinam a nejedná se pouze o migranty, na nichž si postavila kampaň. Zásadní výhrady směřují i k působení Německa v EU.
Výhled pro politickou scénu
Postavit za současné konstelace vládu nebude nic jednoduchého. Dají se očekávat dlouhá jednání, jejichž osud může mít v rukou, paradoxně, Martin Schulz. Pokud totiž nebudou FDP a Zelení pod tlakem možnosti, že se Merkelová dohodne na vládě právě se Schulzem, mohou své požadavky zvyšovat v podstatě do nekonečna. To vše v době, kdy AfD bude získávat kritikou Merkelové na síle a bude dále posilovat zejména ve východní části země. Německo tak může čekat dlouhé období bez vlády, na jejímž konci se nedají vyloučit ani předčasné volby a další posílení AfD. Merkelová má proto před sebou náročný úkol, jehož splnění bude zcela zásadní pro EU i pro Německo.