Pondělní snaha italského prezidenta Sergia Mattarelly uklinidt trhy tím, že odmítne jmenovat ministrem hospodářství Paola Savonu, vyšla naprázdno.
Mattarella se snažil uklidnit trhy, které nebyly nadšené převážně euroskeptickou vládou a jednoho z ministrů, navržených protestním Hnutím pěti hvězd, odmítl jmenovat s tím, že se obává, že by Savona mohl chtít prosazovat odchod z euro zóny a že by to trhům mohlo vadit.
Uklidnění trhu se však nedostavilo, spíše se přihnala bouře, jakou v tom okamžiku čekal málokdo. Reakcí designovaného premiéra totiž nebylo hledání nového ministra hospodářství, ale rovnou složení funkce. To znamenalo, že bude třeba najít jiného, ale koaliční Hnutí pěti hvězd a Liga (dříve Liga severu) se k ničemu takovému neměly.
Mattarellovi tedy nezbylo, než se poohlédnout jinde a ještě týž den oslovil s premiérskou nabídkou veterána z MMF Carla Cottarelliho. Ten nabídku přijal, ale jeho výhled na vládu není z nejlepších. Obě strany budou uražené a jejich ochota dát technokratické vládě důvěru bude pramalá. Politici by se navíc podporou technokratů zdiskreditovali, neboť právě odmítnutí do značné míry technokratické vlády premiéra Renziho v předchozích volbách je vyneslo k jejich volebním ziskům. Navíc budou chtít prezidentovi přes jeho muže vrátit potupu, kterou utrpěli.
Východiska ze situace ale nejsou zrovna dobrá. Pokud Cotarelliho vláda dostane důvěru, mohly by volby být někdy na začátku příštího roku. Technokratická vláda půjde Bruselu a MMF na ruku, z toho budou dále profitovat protestní strany a na začátku příštího roku budou tyto strany ještě silnější, než jsou dnes.
Druhou možností je, že Cottarelli nedostane důvěru a volby budou v září nebo v říjnu. To ale způsobí ještě větší chaos, protože nebude připravený rozpočet a Itálie, už tak po uši v problémech, spadne do rozpočtového provizoria, v němž ji trhy pořádně vykoupou.
Prezident Mattarella tak hraje hodně vysokou hru a spoléhá na to, že Itálie bude v jiné pozici, než bylo Řecko – je větší, velkou část jejího dluhu drží ECB, která ho nakoupila v rámci programu QE a jeho odpouštění tedy nebude tak „snadné“, jako tomu bylo u Řecka. Přes to všechno je ale vývoj jen bouří ve sklenici vody – pokud se v Itálii nezačne mluvit o odchodu z euro zóny, má už dnes ECB a Brusel velmi efektivní nástroje, jak krizi zvládnout a krach Itálie zatím nehrozí. Program OMT je připraven a může být spuštěn kdykoliv. Konec konců – Mario Draghi, guvernér ECB, je Ital...