Květnové zasedání bankovní rady ČNB je na trhu ostře sledované, dost možná se stejným zájmem, jako třetí díl Hry o trůny.
Trhy totiž zajímá, jak dlouho bude ještě ČNB ochotná a schopná zvyšovat sazby, než bude muset následovat ostatní centrální banky v čele s ECB a FEDem a ukončit utahování a začít se bavit o uvolňování.
Bankovní rada ČNB má mnoho důvodů jak pro zvýšení sazeb, tak i pro jejich ponechání na současných hodnotách.
Pro ponechání sazeb tam, kde jsou, tedy na 1,75 %, hovoří zcela jednoznačně výhled německé a globální ekonomiky. Ta je ve fázi špatné nálady a výhledy sice nejsou nejhorší, ale nemusí se vyplnit. ČNB se navíc často k vnějším podmínkám upínala a vždy tvrdila, že nemůže rozhodovat bez ohledu na okolí ČR.
Dalším důvodem je jednoznačně situace v domácím průmyslu. Řada firem v ČR byla historicky postavena na nízkých mzdách, kvalitní pracovní síle pro montovny a na slabé koruně. Pokud domácím firmám vezme ČNB nízké sazby a ještě díky tomu posílí měnu, část jich bude mít existenční problémy a zanikne. V jednom z minulých článků jsem se zamýšlel na tím, že je to vlastně dobře, ale pro řadu lidí by takový postup byl důvodem k ostré kritice ČNB, a to by pro její PR nebyla dobrá zpráva, i když centrální bankéři budou tvrdit vždy, že se na veřejné mínění ohlížet při řešení monetární politiky ohlížet nemohou.
Důvodem pro zvýšení sazeb je naopak situace v domácí ekonomice. Období nízkých sazeb vedlo k masivnímu růstu cen (nikoliv hodnoty) aktiv a k přehřátí nejen realitního trhu, ale také trhu práce. Míra nezaměstnanosti pod 3 % je pro obyvatelstvo příjemná a vytváří silný tlak na mzdy, který nutně musí vést k zefektivnění ekonomiky a její vyšší konkurenceschopnosti, zčásti také kvůli tlaku vyšších nákladů, jenž umožní přežít jen firmám s vyšší přidanou hodnotou. Ty si totiž na vyšší mzdy, vyšší úroky a silnější korunu budou umět vydělat. ČNB také chce zvedat sazby, neboť se chce dostat na rovnovážnou úroveň, která by měla ležet kolem 3 %. Jestli to ale podmínky v ekonomice dovolí, je těžké odhadovat.
Výhled
Zatím máme hlasy vyrovnány. V podstatě všichni členové bankovní rady chtějí počkat na to, jak bude vypadat nová prognóza, ale pokud bude prognóza mluvit o tom, že sazby je možné zvednout, máme minimálně tři hlasy pro růst. Na druhé straně ale jsou další tři hlasy, které buď nevíme, nebo jsou spíše opatrnější a do vyšších sazeb se neženou. Hlasování tak bude zcela nepochybně těsné, o jeden hlas, neboť bankovní rada má 7 členů.
Chování koruny bude záviset nejen na tom, jestli sazby porostou a jak se bude ČNB dívat na jejich další možný vývoj. Pokud bude ČNB po zvýšení sazeb budit dojem, že sazby mohou růst i nadále, počítejme s posílením, pakliže nebude ČNB chtít čekat na další zvýšení delší dobu.
Problém bude, pokud se dočkáme komentáře v duchu, že ČNB se do dalšího zvyšování sazeb hnát nebude, nota bene v případě, že by k vyšším sazbám nesáhla. Trhy totiž budou řešit i výhled centrální banky. Jsou si velmi dobře vědomy, že ČNB má k dispozici kvalitní analytický aparát a že skrz banky má velmi dobrý vhled do toho, co se v ekonomice děje. Pokud tak budeme svědky spíše pesimistické prognózy, čekejme pravděpodobněji oslabení koruny, které by nás mohlo vynést nad 25,80 a otevřít prostor k testu 26,00, což jsme viděli naposledy v listopadu na konci loňského roku.