Připravit maltu z výchozích surovin přímo na stavbě se zdá být hračka. Vybrat správnou variantu omítky skutečně není takový problém. Hlavní kámen úrazu ale nastává, jakmile se začnete pídit po „správném“ poměru složek k její přípravě.
Každý zedník vám poradí jiný poměr a jejich doporučení se někdy od sebe až drasticky liší.
Přitom namíchat maltu správné konzistence je základ, aby se omítka snadno nahazovala na stěnu, držela a zároveň byla odolná a během zasychání se v ní netvořily praskliny. Různý poměr a různá kvalita vstupních surovin navíc také ovlivňují životnost omítky. Proto vám přinášíme návod, jak si správně namíchat maltu v domácích podmínkách svépomocí.
Pro namíchání malty na omítky potřebujete:
- vodu
- říční nebo kopaný písek jemné frakce (výhradně 0/4), může obsahovat i hlinité složky
- hašené vápno (nebo vápenný hydrát)
- případně cement
Přesný poměr složek se odvíjí od konkrétního druhu malty, který chcete.
Vápenná malta je vhodná zejména na vnitřní omítky stěn a stropů. Zpravidla ji využijete v sušším prostředí, jelikož tvrdne pouze na vzduchu. Míchá se v zásadě v poměru 120 až 140 kg vápna (dle požadované pevnosti) na 1 metr krychlový písku. To v praxi odpovídá 1 dílu vápna a 3 dílům písku.
V každém případě zajistěte, aby ve směsi bylo dostatek pojiva, a směs se tak mohla snadno zpracovávat. Pokud vám při práci ještě před nanesením ztvrdne, je potřeba ji rozmíchat nejen s vodou, ale i s další porcí čerstvé malty. Vody používejte u základního poměru o trochu více než dvojnásobek vápna (počítáno samozřejmě v litrech).
Štuková malta je trochu hustší vápenná malta, která je rovněž směsí 1 dílu vápna ku 3 dílům písku. Směs můžete obohatit i cementem, jenž by měl tvořit zhruba padesátinu celkového množství namíchané štukové omítky.
Vápenocementová malta (nebo také univerzální malta) se užívá k vnějšímu i vnitřnímu omítání stěn ve vlhkém prostředí, případně k omítání zdí v místech, kde jsou vystavené vyšší námaze či většímu opotřebení (např. schodiště). Cement totiž maltě dodává po vytuhnuti lepší mechanické vlastnosti. Tuto maltu míchejte v poměru 140 kg vápna a 60 kg cementu na 1 metr krychlový písku. To v praxi odpovídá poměru 1 lopata hašeného vápna, 1 lopata cementu a 3–5 lopat písku.
Cementová složka v maltě snižuje prodyšnost omítky – tudíž i schopnost zdiva „dýchat“. Proto je vápenocementová malta nevhodná například pro rekonstrukci starých domů, které mají neizolované základy.
Cementová malta je určena pro omítání trvale vlhkých prostor (prádelna, koupelna, toaleta, sauna, sklep apod.). Vyznačuje se vysokou pevností a dobrou soudržností. Nachází proto dobré uplatnění také u vysoce namáhaného zdiva, zejména cihelného. Při míchání dodržujte poměr 250 až 450 kg cementu na 1 metr krychlový písku a 240 až 350 litrů vody. V zásadě to odpovídá poměru 1 díl cementu na 4 díly písku. Vodu přilévejte dle odhadu.
Postup při míchání malty
Když už víte, jaký druh malty zvolíte, nezbývá, než se pustit do samotného míchání! Budete potřebovat:
- čistou podložku či míchačku
- dvě čisté lopaty, jednu na písek a druhou na maltu
- kbelík s odměrkou
Na vybrané betonové ploše poté už stačí jen jednotlivé složky smíchat pomocí lopaty a přiléváním vody.
Pokud použijete míchačku, nalijte do ní nejprve 60 až 70% potřebného množství vody. Pak přimíchejte vápno a cement (v případě vápenných omítek stačí 1 lopata cementu na celou míchačku). Nechte minutu vymíchat, a nakonec dolijte zbytek vody, aby směs získala požadovanou konzistenci.
Pár rad k míchání malty svépomocí
Jednotlivé složky je vždy třeba smíchat v takovém poměru, aby malta byla „lepivá“, dobře se nahazovala na stěnu a neopadávala. Příliš řídká malta bude sjíždět ze zednické lžíce a při aplikaci bude opadávat dolů. Naopak příliš hustá malta má za následek nepřilnavost omítky a tvorbu trhlin při jejím tvrdnutí.
Pokud se při rozhodování nad správným poměrem složek budete řídit pouze „okem“ a „zdravým rozumem“, můžete na to doplatit. Je třeba dbát na dodržování přesně stanoveného poměru.
Než získáte dostatek zkušeností, míchejte maltu raději vícekrát a v menších dávkách. Rozmíchaná malta totiž rychle tvrdne, a poté ji už nemůžete použít. Praxe dělá mistra, a vy tak postupně budete schopni lépe odhadnout, kolik malty můžete za daný čas skutečně zpracovat.
Pozor na bezpečnost práce! Vápno je nebezpečná žíravina, která při zasažení očí může poškodit zrak. Mějte proto u sebe vždy kbelík čisté vody na případné vypláchnutí očí.
Jak si usnadnit práci?
Dnes už je běžnější příprava malty smícháním průmyslově vyráběných omítkových směsí (např. Profimalt) s vodou. Průmyslově vyráběné směsi (nazývané také suché maltové směsi) mohou obsahovat kromě písku a vápna další složky, které dodají omítce speciální vlastnosti. Jsou to především sanační omítky na vlhké zdivo či omítky tepelně izolační.
Při použití těchto směsí navíc máte jistotu, že používáte kvalitní vstupní komponenty a nemusíte se ani starat o správný poměr jednotlivých složek. Tato univerzální pojiva doporučujeme především zedníkům-začátečníkům, nebo pokud nepotřebujete velké množství malty. Nevýhodou je totiž vyšší cena.
Hodně štěstí při míchání malty svépomocí!
Čtěte také: Jak namíchat beton
