Kustovnice je fenoménem zejména posledních pár let. Náleží mezi ovoce, jež svým blahodárným účinkem příznivě působí na lidské zdraví, a to v mnoha směrech.
Významnou předností je možnost si toto ovoce vyšlechtit. Výhodou je, že se kustovnici celkem dobře daří i v naší zemi. Následně se podrobněji seznámíme s tím, jak vypěstovat kustovnici v našich podmínkách.
Jak kustovnice vypadá?
Kustovnice patří mezi lilkovitou rostlinu mající oboupohlavní květy, což značí, že je samosprašná. Pěstování kustovnice není nijak komlikované. Na výběr jsou dvě alternativy. Tou první je možnost si vypěstovat kustovnici zcela sami. Druhou variantou je zakoupení sazenic, které jsou dostupné na trhu.
Ideální je slunné a teplé místo. Potřebná je hodnotná humózní půda s náležitým dostatkem vlhkosti. Plody kustovnice rostou na trnitém, opadavém keři, dosahujícího výšky až do jednoho či dvou a půl metru. Jelikož keř má značně protáhlé převislé větve, díky tomu zaujímá dosti široký prostor a je záhodno jej prořezávat v průběhu pěstování.
Keř kustovnice je v květu v měsících mezi červnem a říjnem. Květy fialové barvy jsou malé. Plody se objevují na keři po dvou až třech letech po jeho zasazení, jsou oranžovo-červené barvy, ve tvaru bobule s délkou jeden až dva centimetry, rostoucí na stopkách.
Vysazení, hnojení a zavlažování
Prvním krokem je náležitá rozvaha v rámci volby správné půdy pro vysazení kustovnice. Vhodná je půda mající pH kolem 8. Raději zvolit lehčí typ písčitojílovité půdy.
Adekvátní dobou pro vysazení kustovnice je březen či duben. Důležité je zachovat vzdálenost v rozmezí 2 až 2,5 metru, v řádcích lze dodržovat vzdálenost 1 až 1,5 metru. Dobré je do připravené jámy dát vyzrálý hnůj, či v lepším případě kompost. Je třeba udržovat půdu v okolí kustovnice a mít ji vždy náležitě nakypřenou. Taktéž je zapotřebí odstraňovat plevel a též je možno mulčovat kůrou.
V rámci hnojení je vhodné dodání chlévské mrvy dle možností v podzimním období. Dále by mělo dojít na dodání 500-600 kg/ha močoviny koncem dubna a poté v měsících květen až červen 500-600 kg/ha fosforu amonného. Je důležité od konce května, ba i po celou dobu kvetení a násady plodů zajistit pečlivý postřik na listy, a to přímo listovým hnojivem. Od konce dubna do poloviny června je potřeba zalévat rostlinu dle možnosti v intervalu po 25 dnech. V období září a říjen poté intenzivněji jednou až dvakrát, přičemž je třeba mít na paměti, že prvotní a poslední zálivka je zapotřebí v hojnější míře, a to až 60 milimetrů.
Prořezávání a sklizeň
Pro dosažení regulérně plodící rostliny, a též pro její omlazení, je důležité prořezávání keře. Hlavní teze je v odstranění kořenových výmladků a především veškerých přestárlých, překážejících, zhušťujících větví, rovněž suchých větví coby následek po zimním období. Tento úkon se provádí v dubnu, a to od jeho poloviny až do konce měsíce. Smyslem této činnosti v rámci prořezávání je zejména zbavení posilujících výhonů z nejpodstatnějšího kmene a též hlavních větví.
Po sklizni nebo rovněž v měsíci únor a březen následujícího roku se provádí zimní prořezávání. Účelem je zachování výšky rostliny, čehož se dosáhne odstraněním silných výhonů z kmene, a to jak z jeho spodní, tak i z vrchní části. Rovněž je třeba odstranit jakékoliv slabé, staré, trnité i zkřížené větve nacházející se v koruně. Výsledkem tohoto úkonu by mělo být rovnoměrné umístění výhonů s dostatečným vstupem pro světlo a vzduch. Je třeba, aby nejnižší výhony dosahovaly výšky třiceti centimetrů nad zemí.
Období sklizně nastává, když dochází u plodů k osmdesáti až devadesáti procentní zralosti. Není vhodná sklizeň ihned po dešti. Je třeba věnovat zvýšenou péči plodům, aby se předešlo případnému otlačení a poškození. Jestliže je záměrem ovoce sušit, lze upřednostnit přírodní způsob vzduchem či zvolit mechanickou dehydrataci.
